PROČ A K ČEMU JE BIODIVERZITA
Biodiverzita, neboli pestrost přírody, není pro náš život bezpodmínečně nutná. Stejně by se dalo žít bez knih, filmů, hudby, parků, zahrad, galerií, památek nebo udržování našich tradic. Ale byl by to kvalitní a dobře prožitý život? Nejspíš ne…
Pestré louky, stejně jako pestrá a vitální krajina, mohou mít velký význam pro kvalitní život. Nejen svou krásou a pestrostí, ale třeba i tím, že nás učí pečovat, umožňují být v kontaktu s přírodou nebo tím, že nám nebo našim dětem umožní mít radost z toho, když louka na jaře a v létě kvete a bzučí a hraje všemi barvami.
Pestrá kvetoucí louka může být špičkovou přírodní galerií i koncertním sálem, kde třeba i Vy jednou prožijete pár hodin. Pro spoustu kytek, brouků a motýlů je taková louka navíc místem pro celý život. To nám dává smysl. Biodiverzita. Už rozumíte?
Díky intenzifikaci zemědělského hospodaření v minulých desetiletích máme spoustu jídla. Víc než kdykoliv v dějinách. Regály supermarketů jsou plné, hlad je v Evropě věcí minulosti. To je super. Akorát jsme to možná trochu přehnali a z pestré krajiny jsme vyrobili spíše továrnu na potraviny.
Ubývá kytek i hmyzu, potkat v krajině pestrou louku plnou motýlů je malý zázrak. Co se změnilo, je i to, že dnes už málokdo chová doma králiky, kozy nebo jiná zvířata, pro která je potřeba na zimu nasušit seno. Malé pestré louky nejsou potřeba…
S tím se ale nechceme smířit. S každou zaniklou loukou totiž přicházíme o kus našeho přírodního bohatství. Výsledkem je pak ochuzení a ztráta biologické rozmanitosti na nemalé části našeho území.
Biodiverzitu luk nelze udržet beze změny našeho přístupu k hospodaření v krajině a zejména bez související osvěty veřejnosti a ochrany a obnovy lokalit, které ještě v krajině jako ostrovy biodiverzity zůstávají.
Na našich lučních lokalitách je hlavním ohrožujícím vlivem ponechání těchto dříve pravidelně sečených luk ladem, což vede k jejich postupné degradaci, zarůstání a přeměně v biologicky méně pestré biotopy. Orchideje pak nahradí třeba jen pár druhů trávy nebo lokalita zaroste keři a stromy. To je přece škoda…
Pro každou vybranou lokalitu připravujeme proto základní plán péče, spočívající v zajištění jednoho nebo dvou kosení ročně s úklidem biomasy, termíny sečení realizujeme podle vývoje chráněných druhů. U dlouhodobě neobhdospodařovaných luk je potřeba na začátku vyřezat náletové dřeviny, vyhrabat starou trávou a pak mít trpělivost a vytrvalost při každoroční péči – než se obnoví pestrost takové louky, chvíli to trvá.
I proto plánujeme, že některé druhy vzácných původních rostlin se pokusíme vypěstovat ze semen a nové sazenice pak začneme vracet na vhodné lokality. Má to smysl? Povede se to? To jsou otázky, které si klademe i my. Ale zatím nám to smysl dává. Pro lidi, pro přírodu, pro biodiverzitu.
